Když miminko odmítá prso - příčiny, příznaky a šetrné tipy

Když miminko najednou pláče, odtahuje se, prohýbá záda nebo prso úplně odmítá, může to být velmi nepříjemné. Snadno vás napadne: „Včera se přitom kojilo bez potíží. Proč dítě odmítá prso právě teď?“ Zkuste se na chvíli nadechnout. Odmítání prsu je poměrně časté a ve většině případů jen dočasné. Obvykle to neznamená, že je s kojením konec ani že jste něco udělala špatně.

Problémy s kojením mohou mít mnoho příčin. Mléko může téct příliš rychle nebo naopak pomalu, dítě si mohlo zvyknout na lahev, případně ho může bolet ouško či dásně. Pomáhá všímat si souvislostí. Protestuje hned na začátku kojení? Jen u jednoho prsu? Po podání lahve? Večer, když je doma rušno? Právě tyto detaily často napoví, jaké řešení odmítání prsu vyzkoušet.

Jak může odmítání prsu vypadat

Každé dítě reaguje jinak, podle věku i povahy. Můžete si všimnout, že miminko:

• Pláče nebo se napíná už při ukládání do kojicí polohy
• Na chvíli se přisaje, ale opakovaně se pouští
• Odvrací hlavu od prsu
• Několik vteřin saje a pak se rozčilí
• Při spuštění mléka kašle, dávivě polyká nebo se zakuckává
• Kojí se dobře ospalé, ale vzhůru prso odmítá
• Bez potíží přijme lahev, ale nechce se přisát

Jedno nepovedené kojení samo o sobě nemusí nic znamenat. I malé děti mohou mít den, kdy jsou unavené, přetažené nebo prostě nemají náladu. Jestli však dítě nechce kojit opakovaně, stojí za to hledat příčinu.

Preference průtoku po zavedení lahve

Častým problémem po zařazení lahve je takzvaná preference průtoku. Z lahve může mléko vytékat téměř bez námahy, zvlášť pokud má savička rychlý průtok nebo je lahev držena příliš svisle. U prsu se průtok během kojení mění. Dítě musí aktivně sát, chvíli počkat na spuštění mléka a přizpůsobit se jeho tempu.

Je to podobné, jako když jste zvyklí pustit si vodu z kohoutku a někdo vám najednou nabídne brčko. Nejspíš by vám to také nevyhovovalo.

Dítě, které preferuje láhev, se může k prsu přisát ochotně, ale začne se zlobit ještě před spuštěním mléka. Jindy saje klidně na začátku, ale protestuje ve chvíli, kdy se proud mléka později zpomalí.

Jak kojit po podání lahve

Není vždy nutné lahev zcela vyřadit. Cílem je, aby se krmení z lahve co nejvíce podobalo kojení a dítě nemuselo mezi dvěma zcela odlišnými způsoby přecházet.

Můžete zkusit:

• Vybrat savičku s pomalým průtokem. Označení výrobců se liší, proto sledujte hlavně dítě, ne pouze číslo na obalu.
• Zavést pomalé krmení lahví. Miminko držte spíše ve vzpřímené poloze, lahev téměř vodorovně a po několika sáních dělejte krátké pauzy. Savička nemá být neustále zaplavená mlékem.
• Nechat dítě určovat tempo. Není potřeba ho pobízet, aby lahev vypilo co nejrychleji.
• Nabízet prso dřív, než dostane velký hlad. Velmi rozplakané dítě obvykle nechce čekat, až se mléko spustí.
• Kojit v klidné chvíli, když je dítě ospalé nebo se právě probouzí. Mnoho dětí, které přes den prso odmítají, se v polospánku přisaje bez protestů.

Pomalé krmení lahví se hodí zejména při kombinaci kojení a dokrmování, při návratu do práce nebo pokud pravidelně odsáváte. Může usnadnit i to, jak kojit po podání lahve.

Zmatení savičkou a odlišná technika sání

Pojem zmatení savičkou se používá často, i když laktační poradkyně někdy raději mluví o preferenci lahve nebo průtoku. Název není to hlavní. U některých dětí skutečně nastane situace, kdy pro ně střídání prsu a lahve není snadné.

Při kojení dítě otevírá ústa doširoka, potřebuje hluboké přisátí a rytmický pohyb jazyka. U některých saviček může sát mělčeji a mléko přesto teče. Malé miminko, které se teprve učí správně přisát, pak může mít problém oba způsoby střídat.

Pokud přemýšlíte, jak naučit dítě kojení po období lahve, snažte se, aby pro něj prso znamenalo hlavně klid, blízkost a snadno dostupné mléko.

Šetrné způsoby, jak dítě vrátit k prsu

• Pokud je to možné, omezte lahve, zvlášť v prvních týdnech, kdy se kojení teprve ustaluje. Je-li dokrmování z lékařských důvodů potřeba, proberte vhodný postup s dětským lékařem, porodní asistentkou nebo laktační poradkyní.
• Kdykoli lahev použijete, volte pomalé krmení lahví a savičku s pomalým průtokem.
• Dopřejte si co nejvíce času v kontaktu kůže na kůži. Lehněte si pohodlně, miminko jen v plence položte na svůj holý hrudník a podle potřeby je lehce přikryjte. Nemusí se hned kojit, jde především o pocit bezpečí.
• Nabízejte prso při prvních známkách hladu, například když se dítě budí, otáčí hlavu, hledá, mlaská nebo si strká ruce do pusy. Pláč bývá až pozdním signálem.
• Po poradě s odbornicí lze přechodně použít chránič bradavky. Některým dětem jeho pevnější tvar usnadní návrat od lahve k prsu. Musí ale dobře sedět a je vhodné kontrolovat, zda dítě skutečně dostatečně pije.
• Před přiložením odstříkejte pár kapek mléka na bradavku nebo do chrániče. Chuť mléka může váhající dítě povzbudit.

Naučit dítě znovu kojit po lahvi může trvat několik dní, někdy i déle. Netlačte na výkon. Pokud dítě k prsu nutíte ve chvíli, kdy pláče a brání se, může se odmítání prsu ještě prohloubit.

Bolest a nepohodlí mohou kojení znepříjemnit

Někdy dítě prso odmítá jednoduše proto, že ho kojení bolí.

Zánět středního ucha

Sání a polykání mohou při zánětu středního ucha zvyšovat tlak v uchu a vyvolávat bolest. Dítě může při kojení plakat více na jedné straně, sahat si na ouško, být nezvykle neklidné nebo mít teplotu. Tahání za ucho samo o sobě infekci nepotvrzuje, zvlášť při růstu zubů. Náhlá změna v kojení společně s příznaky nemoci ale zaslouží vyšetření.

Než se dostanete k lékaři, může dítěti vyhovovat více vzpřímená kojicí poloha. Pokud máte obavy, kontaktujte dětského lékaře nebo lékařskou pohotovost.

Růst zubů

Zuby se často začínají prořezávat až v pozdějším kojeneckém věku, jejich nástup je ale velmi individuální. Citlivé dásně mohou přisátí znepříjemnit, některé děti se pouštějí nebo koušou. Před kojením může ulevit vychlazené kousátko. O vhodném léku proti bolesti pro věk a hmotnost dítěte se poraďte s pediatrem nebo lékárníkem.

Moučnivka v ústech

Kvasinková infekce, často označovaná jako moučnivka, může způsobit bolest v ústech. Typické jsou krémově bílé povlaky na jazyku, vnitřní straně tváří nebo dásních, které nejdou snadno setřít. U kojící ženy mohou být bradavky citlivé, lesklé, svědivé nebo bolestivé během kojení i po něm.

Aby se infekce nepřenášela stále dokola mezi dítětem a matkou, často potřebují léčbu oba. Obraťte se na pediatra, gynekologa nebo praktického lékaře.

Reflux

Dítě s refluxem se může přisát s chutí, ale po několika minutách se prohne, zamračí, zakašle, pustí se nebo začne plakat. Nápovědou může být časté ublinkávání, škytání a nespokojenost při položení na záda. Určitá míra ublinkávání je u malých dětí běžná, ale bolest, neprospívání, zelené zvratky, krev ve zvratcích či stolici nebo dlouhodobý výrazný pláč vyžadují lékařské vyšetření.

Není dobré situaci jen „překojit“. Je potřeba řešit příčinu bolesti. Jakmile se dítěti uleví, často se k prsu vrátí překvapivě rychle.

Nadbytek mléka a silný spouštěcí reflex

Odmítání prsu nevzniká jen tehdy, když je mléka málo. Někdy je ho naopak příliš a teče moc rychle.

Při silném spouštěcím reflexu může mléko stříkat, dítě hltá, kašle nebo se pouští s mlékem vytékajícím z koutků úst. První prudký proud pak může začít vnímat jako nepříjemný.

Jak průtok zpomalit

Někdy výrazně pomůže změna polohy:

• Vyzkoušejte kojení v pololeže. Pohodlně se opřete a dítě položte bříškem na svůj hrudník. Gravitace může proud mléka zbrzdit.
• Pokud máte prsa velmi nalitá, před přiložením trochu mléka odstříkejte do čisté nádoby nebo látkové plenky.
• Když dítě začne hltat, přerušte na chvíli kojení a nechte ho odříhnout.
• Jestliže je dítě spokojené a dobře přibývá, můžete při jednom kojení nabídnout jen jedno prso.

Někdy se při nadbytku mléka doporučuje takzvané blokové kojení, kdy se po stanovenou dobu nabízí stejné prso. Může pomoci, ale ideálně pod vedením laktační poradkyně nebo zkušeného zdravotníka. Příliš razantní postup by mohl tvorbu mléka snížit až moc nebo přispět ke vzniku zatvrdlin v prsu.

Nedostatek mléka nebo pomalé spouštění

Na opačném konci stojí netrpělivé dítě, které čeká, až mléko začne téct. Přisaje se, párkrát potáhne a pak se rozpláče. Není to vaše chyba a není to osobní odmítnutí.

Pomalejší spouštění mléka bývá častější při stresu, vyčerpání, bolesti nebo pokud se snažíte kojit, zatímco vedle vás starší sourozenec volá a domácnost je vzhůru nohama. Kojicí hormony na tyto okolnosti reagují citlivě.

Jak podpořit rychlejší tok mléka

• Při kojení využijte stlačování prsu. Když dítě saje, ale neslyšíte polykání, prso jemně stiskněte, aby se tok mléka zvýšil.
• Prso před kojením i během něj lehce masírujte.
• Je-li dítě velmi netrpělivé, před přiložením minutu nebo dvě odsávejte či odstříkejte.
• Zkontrolujte přisátí. Příliš mělké přisátí může omezit přenos mléka, i když je jeho tvorba dostatečná.
• Kojte podle potřeb dítěte a často. Pravidelné vyprazdňování prsu dává tělu signál, aby mléko dál tvořilo.

Pokud se bojíte, že máte málo mléka, neřiďte se jen pocitem měkkých prsou. Důležitější je počet počůraných plen, váhové přírůstky a to, zda při kojení slyšíte polykání. Pediatr může dítě převážit a laktační poradkyně může sledovat celé kojení. Často je to nejrychlejší cesta, jak zjistit, proč se dítě nepřisaje nebo u prsu nevydrží.

Rozptylování přibližně kolem 6. až 8. týdne

Zhruba mezi 6. a 8. týdnem mnohé děti náhle objeví okolní svět. Štěkne pes, někdo otevře skříňku, za oknem se něco pohne. Všechno je zajímavější než mléko.

Tento vývojový posun může způsobit neklid při kojení hlavně přes den. Dítě otáčí hlavu za každým zvukem, chvíli saje, chvíli se pouští a působí, jako by na jídlo nemělo čas. V noci, kdy je doma ticho, se přitom může kojit krásně.

Pomoci může:

• Kojení v přítmí a klidné místnosti
• Vypnutí televize a odložení telefonu
• Jemný bílý šum, pokud se domácím zvukům nelze vyhnout
• Kratší, ale častější kojení
• Kojení v šátku nebo nosítku, pokud je to pro vás i dítě bezpečné a pohodlné
• Využití ospalých chvil před spaním, po probuzení a v noci

Rozptylování umí rodiče vyčerpat, obvykle je to ale jen přechodné období, nikoli signál, že kojení končí.

Kojicí stávka versus odstavení

Náhlé odmítání prsu se někdy označuje jako kojicí stávka. Může se objevit po nemoci, při růstu zubů, po změně denního režimu, po leknutí během kojení, při změně savičky, kvůli nové vůni kosmetiky nebo i bez zjevné příčiny.

Kojicí stávka není totéž co přirozené odstavení. To bývá pozvolné a nastává spíše u staršího dítěte, které postupně nahrazuje kojení pevnou stravou a jinými nápoji. Malé dítě, které náhle odmítá prso, téměř jistě neříká, že už kojení nepotřebuje.

Během kojicí stávky:

1. Prso nabízejte, ale nenuťte. Plačící dítě může nejdřív potřebovat utišit.
2. Zkuste kojení v polospánku, po pomazlení, při pomalé chůzi nebo třeba v teplé koupeli, pokud je to bezpečné.
3. Dopřejte si hodně kontaktu kůže na kůži bez očekávání, že každé mazlení musí skončit kojením.
4. Pravidelně odsávejte nebo odstříkávejte, abyste udržela tvorbu mléka a předešla nepříjemnému nalití prsou.
5. Je-li to nutné, podávejte odstříkané mléko pomalým způsobem z lahve se savičkou s nízkým průtokem.
6. Pokud stávka trvá déle než den, vyhledejte praktickou pomoc co nejdříve.

Většina kojicích stávek přejde. Někdy se dítě znovu přisaje v klidné tmavé místnosti uprostřed noci, kdy se nikdo příliš nesnaží a netlačí na výsledek.

Kdy vyhledat pomoc

Kontaktujte dětského lékaře, porodní asistentku, laktační poradkyni nebo certifikovanou laktační poradkyni IBCLC, pokud dítě opakovaně odmítá prso déle než 24 hodin, má méně mokrých plen než obvykle, nepřibývá nebo máte obavy o množství mléka.

Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, případně volejte 155 nebo 112, pokud má dítě známky vážnějšího onemocnění: horečku u malého kojence, nezvyklou spavost, potíže s dýcháním, příznaky dehydratace, opakované zvracení, zelené zvratky nebo jej nelze běžně probudit.

Odmítání prsu může působit jako velký krok zpět. Ve většině případů je to však jen krátká kapitola, ne konec vašeho kojení. Sledujte dítě, chraňte si tvorbu mléka, snižte tlak na sebe i miminko a nebojte se říct si o pomoc. Nemusíte na řešení problémů s kojením být sama.