Konečně se vám podaří miminko uspat. Celé tělo povolí. A pak vám hlavou proběhne: „Mám miminko vzbudit na krmení, nebo si prostě užít ticho?“
Jestli se v tom plácáte, nejste sami. Krmení novorozence, zvlášť kojení, patří v prvních týdnech mezi nejčastější zdroje stresu. Každý radí něco jiného a člověk má pocit, že ať udělá cokoli, bude to špatně.
Tenhle přehled vám krok za krokem pomůže zorientovat se v tom, kdy je opravdu potřeba budit miminko na krmení, kdy ho můžete nechat spát, a jak často krmit novorozence v prvních týdnech života.
V prvních 1–2 týdnech bývá hodně miminek extrémně ospalých. Častěji to vidíme, když:
Takové miminko nemusí samo od sebe žádat o krmení tak často, jak by potřebovalo. A tady přicházíte na řadu vy.
Většina českých porodních asistentek a laktačních poradkyň se shoduje na podobném doporučení: v prvních týdnech by novorozenec měl mít zhruba 8–12 kojení nebo krmení za 24 hodin. To v praxi znamená přibližně každé 2–3 hodiny přes den i v noci.
Pravidelné krmení:
Pokud kojíte, časté kojení novorozence je zároveň signál pro vaše tělo, kolik mléka má vyrábět.
V prvních týdnech po porodu je tělo na poptávku po mléce hodně citlivé. Čím častěji se prsa vyprazdňují, tím silnější signál dostává organismus, aby mléka tvořil víc.
Budíte‑li ospalé miminko na kojení, může to:
Takže když přemýšlíte „mám budit miminko na kojení, nebo ho nechat spát?“ v těch úplně prvních dnech, týká se to nejen jeho růstu, ale i ochrany vašeho mléka a kojení do budoucna.
Podívejme se na to konkrétně, protože přesná čísla rodičům často chybí.
V prvních 2 týdnech většina pediatrů a sester na novorozeneckých odděleních doporučuje nenechávat miminko bez krmení déle než:
Začne‑li tedy kojení ve 13:00, měli byste znovu kojit nejpozději do 16:00, i kdyby to znamenalo miminko jemně vzbudit.
To je obzvlášť důležité, pokud:
V těchto situacích může být nutné budit novorozence na krmení ještě častěji. Některá pracoviště a dětská oddělení doporučují interval 2–3 hodin ve dne i v noci, dokud není jisté, že miminko dobře přibývá.
Je běžné, že miminka první dny po porodu něco zhubnou. Důležité je, jak se to vyvíjí dál. U zdravých donošených dětí obvykle platí, že:
Když se miminko ani po dvou týdnech k porodní váze nevrátilo, pediatr nebo dětská sestra obvykle podrobněji řeší jak často krmíte, jak miminko pije a jestli není potřeba častější buzení nebo úprava krmení.
Takže v těch prvních 10–14 dnech, kdy možná hledáte odpověď na otázku „jak často krmit novorozence?“, je bezpečné orientační pravidlo: nejpozději každé 3 hodiny přes den a nejpozději každé 4 hodiny v noci, často i častěji podle signálů miminka.
Jakmile miminko znovu dosáhne porodní váhy a stabilně přibírá, pravidla se trochu uvolní. Obvykle je to někdy mezi 10. a 14. dnem, ale je to individuální.
V tu chvíli u většiny zdravých donošených dětí platí:
Takže přes den možná budete miminko na krmení budit častěji, aby mělo příjem „nahuštěný“ do dne, ale v noci můžete být volnější.
Mnoha rodičům v této fázi pomůže volnější „rozvrh“ krmení novorozence. Například:
Nemusí to být na minutu podle hodin, miminko není stroj. Cílem je spíš to, aby víc jídla připadalo na den a aby si dítě postupně zvykalo, že den je aktivnější, s krmením a kontaktem, a noc klidnější.
Pokud se vaše miminko narodilo dříve nebo je výrazně menší, často nemá takové energetické zásoby jako zdravý donošenec. Snadno se u krmení unaví, u prsu nebo lahvičky usíná a nevypije tolik, kolik by potřebovalo.
U těchto miminek vám může zdravotnický tým doporučit:
V takové situaci budete často řešit spíš „jak často budit novorozence“ než „jestli ho vůbec budit“. Je to pro rodiče náročné období, ale jak miminko sílí, opravdu se to postupně zjednodušuje.
U předčasně narozených a rizikových dětí se vždy držte konkrétního plánu, který vám nastaví neonatolog, pediatr nebo laktační poradce, protože znají zdravotní stav právě vašeho miminka.
Někdy máte pocit, že děláte všechno „podle příruček“, a miminko stejně spí jak zařezané. Sáhnete na něj - nic. Vezmete ho do náruče - spí dál. Co s tím?
Tady jsou praktické, šetrné tipy, jak probudit miminko na kojení nebo krmení:
Svléknout do plenky
Hezky oblečené, zachumlané miminko má tendenci spát dál. Když ho ponecháte jen v plence, většinou se trochu probere a na krmení lépe reaguje.
Kontakt kůže na kůži
Dejte si miminko jen v plence svisle na holou hruď. „Skin to skin“ pomáhá s teplotou, dechem i tepem a často přirozeně vyvolá signály hladu - hledání bradavky, strkání ručiček do pusy.
Přebalení
Přebalení plenky často naruší hluboký spánek právě tak akorát. U hodně ospalých dětí je lepší přebalit před krmením.
Jemné hlazení a lechtání
Zkuste pohladit chodidla, jemně mnout zádíčka nebo lehce přejet prstem po páteři. Krátké, jemné podněty mohou miminko probudit bez velkého stresu.
Vlhký, vlažný hadřík
Lehce chladný, vlhký žínku nebo hadřík na čelo či zátylek (ne ledově studený, jen příjemně vlažný) může hodně ospalé miminko probrat.
Mluvte na miminko
Váš hlas zná z bříška. Potichu na něj mluvte, oslovujte ho jménem, můžete si pobrukovat. Některé děti reagují na hlas víc než na dotek.
Jakmile je miminko trochu vzhůru, zkuste co nejdřív přiložit k prsu nebo nabídnout lahvičku, aby znovu neusnulo dřív, než se pořádně pustí do pití.
Pokud kojíte v noci a řešíte, jak miminko budit a přitom se oba zbytečně nerozespávat, zkuste mít tlumené světlo, mluvte tiše a dělejte jen nejnutnější úkony. Snáz pak oba po kojení zase usnete.
Rodiče často touží po jasné hranici: „Po X dnech už nemusím v noci budit miminko na krmení.“ Realita je trochu individuálnější, ale existuje několik dobrých orientačních bodů.
Všímejte si těchto znaků:
Stabilní přírůstek na váze
Miminko při pravidelném vážení u pediatra hezky přibírá, nejen „tak tak“. Porodní váhu už má zpátky, většinou kolem 10.–14. dne.
Dost mokrých plen
Zhruba od 5. dne života dál by mělo mít miminko nejméně 6 mokrých plen za den. Stolička by měla být měkká a objevovat se pravidelně (u plně kojených dětí může být frekvence individuálnější).
Hezká bdělá období
Když je vzhůru, občas se rozhlíží, hýbe ručičkami a nožičkami, působí vcelku spokojeně a reaguje na vás.
Miminko se na jídlo budí samo
Všímáte si jasných signálů hladu: hledání bradavky, strkání rukou do pusy, neklid, a když první náznaky přehlédnete, tak pláč.
Jestli tyhle body sedí a miminko jednou za čas prospí delší úsek, obvykle ho můžete nechat spát a nakrmit až po probuzení, místo abyste hlídali každou minutu na hodinách.
Pořád ale sledujte, jestli pěkně přibírá a jak vypadají plenky. Kdyby se přírůstek na váze zpomalil nebo bylo mokrých plen méně, ozvěte se pediatrovi nebo sestře a možná bude potřeba na čas se k buzení vrátit.
U řady zdravých donošených miminek, která dobře prospívají, už kolem 4.–6. týdne většinou není nutné budit v noci na krmení. Často můžete:
Přes den ale bývá pořád rušno. I v tomhle věku má mnoho dětí zhruba 8–12 kojení denně, hlavně pokud jsou plně kojené. Krmení se mohou „shlukovat“ večer, některé dny chce miminko jíst častěji, jiné jsou klidnější.
V noci už si většinou můžete trochu oddechnout. Pokud kojíte a napadne vás, jestli byste neměla budit miminko na kojení v noci kvůli udržení mléka, u většiny maminek to není potřeba. Miminko, které přes den jí často a v noci má aspoň pár solidních kojení, zpravidla tvorbu mléka udrží bez problémů.
Některé děti se i v 5–6 týdnech budí v noci co 2–3 hodiny, což je pořád normální. Jiné vám dají jeden 5–6hodinový úsek. Oba vzorce mohou být v pořádku, pokud je přibývání na váze, počet plen i celkový stav miminka v normě.
Zjednodušený přehled, který si můžete uložit nebo pověsit na lednici:
První 2 týdny
Po dosažení porodní váhy (zhruba 10.–14. den)
Po 4–6 týdnech při dobrém prospívání
Když si znovu položíte otázku „mám budit miminko na kojení nebo ho nechat spát?“ zkuste si rychle projít tyto tři body:
Pokud na všechny tři otázky odpovíte ano, většinou už můžete trochu pustit hodinky z hlavy a víc se řídit miminkem. Když na některou otázku vyjde odpověď ne, nebo máte prostě špatný pocit, ozvěte se pediatrovi, porodní asistentce, laktační poradkyni nebo do některé z českých skupin na podporu kojení. Společně se podíváte na váš režim krmení novorozence a dostanete doporučení na míru.
Nikdo nečeká, že na to všechno přijdete sami, nevyspalí ve tři ráno. Požádat o pomoc není selhání, ale úplně normální součást rodičovství.