Máloco dokáže rodiče zasáhnout tak silně jako pláč vlastního dítěte. Člověku se sevře žaludek, hlavou se honí myšlenky a po chvíli přichází otázka: „Proč miminko pláče, když už jsem zkusil(a) úplně všechno?“
Jestli se cítíte vyčerpaně nebo bezradně, neznamená to, že selháváte. Pláč miminka je způsob komunikace, nikoli hodnocení vašich rodičovských schopností. Postupně začnete rozpoznávat opakující se signály svého dítěte. Do té doby pomůže klidný, jednoduchý postup, díky kterému zjistíte, co může miminko potřebovat a jak ho bezpečně utišit.
Mezi nejčastější příčiny pláče miminka patří:
Někdy má dítě více potřeb najednou. Hladové miminko může být zároveň přetažené, dítě s bolavým bříškem zase unavené z dlouhého pláče. Nesnažte se najít jediný zázračný trik. Berte utišování jako postupné prověřování možností.
Mnoho rodičů by si přálo mít jednoduchý návod, jak dekódovat pláč miminka. Určité vzorce existují, univerzální slovník dětského pláče ale ne. Každé dítě je jiné a stejné miminko může plakat odlišně podle dne, věku i situace.
Přesto vám může napovědět rytmus, síla a výška pláče i to, co dítě dělá tělem. Časem se naučíte, jak rozpoznat pláč miminka právě u svého dítěte lépe než podle jakéhokoli přehledu na internetu.
Pláč z hladu často začíná nenápadně. Miminko může kňourat, broukat, vydávat opakující se zvuky a jeho nespokojenost postupně narůstá. Ještě před pláčem se obvykle objevují časné známky hladu.
Jak poznat, jestli má miminko hlad:
Pláč bývá pozdní známkou hladu. Když si všimnete prvních signálů, krmení bývá klidnější pro dítě i pro vás.
Unavené miminko může nejprve jen kňourat nebo být podrážděné. Zívá, mne si oči, odvrací hlavu od obličejů a hraček, dívá se „do prázdna“ nebo tahá za ouško. Některé děti se při únavě naopak velmi rozdivočí, kopou nožičkama a mávají rukama, jako by se spánku bránily.
Novorozenec zvládne být vzhůru často jen 45 až 60 minut, někdy i kratší dobu. Když už je dítě v pláči úplně rozrušené, bývá přetažené a usínání pak vyžaduje více pomoci.
Pláč z bolesti u miminka bývá často náhlý, ostrý, vysoký nebo mnohem intenzivnější než obvykle. Nemusí mu předcházet běžné nespokojené kňourání. Dítě může přitahovat nožky k bříšku, prohýbat záda, zblednout nebo se nechat utišit jen obtížně.
Jeden hlasitý výkřik sám o sobě ještě nemusí znamenat vážný problém. Pokud ale máte pocit: „Takhle moje dítě normálně nepláče,“ důvěřujte svému instinktu a miminko pečlivě zkontrolujte.
Miminko, které se nudí, může krátce plakat, po navázání kontaktu se uklidnit a za chvíli začít znovu. Přetížení podněty může vypadat podobně, problém ale bývá v okolí: zapnutá televize, hlasité rozhovory, ostré světlo, mnoho lidí, hraček nebo dlouhý den mimo domov.
Všímejte si, zda dítě odvrací hlavu, zatíná pěstičky, pohybuje se trhaně, rychle mrká nebo má zarudlý, unavený obličej. V takové chvíli často funguje méně podnětů, ne více zábavy. Přítmí, klidná náruč a pravidelný šum mohou udělat víc než další hračka.
Když dítě pláče naplno, rodiči se snadno „vypne“ hlava. Jednoduchý seznam vám dá pevný bod, od kterého se můžete odpíchnout. Procházejte jednotlivé body pomalu, jeden po druhém.
Nemá hlad?
Pokud od posledního krmení uplynula delší doba nebo pozorujete známky hladu, nabídněte prso, mléko z lahve nebo odstříkané mateřské mléko. Kojení 8 až 12krát za 24 hodin je u novorozence běžné, při růstovém spurtu může být frekvence ještě vyšší.
Není čas na přebalení?
Zkontrolujte mokrou či špinavou plenku, podrážděnou pokožku i to, zda plenka dítě nikde netlačí.
Není mu příliš teplo nebo zima?
Sáhněte na hrudník nebo za krk, ne na ručičky a nožky, které mohou být chladnější i u spokojeného dítěte. Pro spánek se obvykle doporučuje pokojová teplota přibližně 18 až 20 °C. Podle potřeby jednu lehkou vrstvu oblečení přidejte nebo uberte.
Není unavené?
Ztlumte světla, omezte hluk a začněte váš obvyklý uspávací rituál. Nečekejte, až bude dítě úplně vyčerpané. Reagujte už na první známky únavy.
Nemůže ho trápit vzduch nebo bříško?
Během krmení udělejte pauzu na odříhnutí. Miminko můžete chvíli držet ve vzpřímené poloze na rameni, jemně mu pohybovat nožičkama jako při jízdě na kole nebo mu v klidu masírovat bříško ve směru hodinových ručiček.
Není zahlcené podněty?
Přesuňte se do klidnější místnosti, vypněte televizi a požádejte návštěvu, aby dítěti dopřála prostor. Nemusí být úplné ticho, ale pravidelný a předvídatelný klid dětem prospívá.
Nepotřebuje prostě jen pochovat?
Vezměte ho do náruče, přitulte ho a mluvte tiše. Miminko s vámi nemanipuluje, když chce být u vás. Hledá u člověka, kterého zná nejlépe, pocit bezpečí a zklidnění.
Tento postup dává praktickou odpověď na otázku, co dělat, když miminko pláče. I když ale projdete celý seznam a nenajdete jasnou příčinu, není to nic neobvyklého. Někdy dítě potřebuje pomoc se zklidněním, přestože má všechny základní potřeby naplněné.
Neexistuje jedna technika, která zabere na každé dítě a v každé situaci. Nejlépe často funguje kombinace několika věcí. Začněte základními potřebami a potom přidejte kontakt, rytmus nebo pohyb.
U malých dětí má smysl nejprve ověřit hlad, protože jde o jednu z nejčastějších příčin pláče. Nabídněte prso nebo láhev bez obav, že tím vytváříte špatný návyk. Časté krmení je v novorozeneckém období normální.
Pokud miminko při pití opakovaně pláče, výrazně se prohýbá, kašle, dávivě se zakuckává, často ublinkává ve velkém množství nebo se zdá být při většině krmení v bolesti, obraťte se na dětského lékaře nebo laktační poradkyni. Potíže s přisátím, pitím i refluxem se dají řešit a nemusíte na ně být sami.
Kontakt kůže na kůži patří mezi jemné a účinné způsoby, jak utišit novorozence. Položte miminko jen v plence ve vzpřímené poloze na svůj holý hrudník a záda mu přikryjte lehkou dekou nebo oblečením. Usaďte se pohodlně a zůstaňte vzhůru.
Vaše teplo, vůně, tlukot srdce i pravidelné dýchání mohou dítěti pomoci zklidnit se. Tento kontakt podporuje také kojení a vzájemné pouto. Není určený jen pro první hodiny po porodu, užitečný zůstává celé týdny i měsíce.
Často se používá soubor postupů známý jako „5 S“. Vychází z toho, že novorozenci vyhovují známé pocity těsnosti, pohybu a pravidelného zvuku.
Nemusíte pokaždé použít všech pět postupů. Vyzkoušejte jeden nebo dva a sledujte, na co vaše dítě reaguje nejlépe.
Dobře uvázaný šátek nebo správně nastavené ergonomické nosítko spojuje teplo, blízkost i pohyb. Pro řadu dětí je to přesně to, co potřebují, zejména během náročného odpoledne či večera, kdy chtějí být v náručí a rodič potřebuje mít volné ruce.
Dbejte na bezpečné nošení: miminko má být pevně přitažené, stále na očích, dostatečně vysoko, abyste ho mohli políbit na hlavičku, s bradičkou mimo hrudník a dobře podepřenými zády. Obličej nesmí zakrývat látka. V šátku ani nosítku dítě nekrmte, pokud nemáte jistotu, že vidíte jeho obličej a dokážete udržet bezpečnou polohu.
Některým dětem pomáhá stálý, nenápadný zvuk, který překryje náhlý hluk v domácnosti. Může to být zvuk deště, ventilátoru nebo nahrávka bílého šumu, spíše než písničky s proměnlivým rytmem.
Hlasitost by měla zůstat přibližně do 50 dB, tedy zhruba na úrovni tichého hovoru. Zdroj zvuku postavte dál od postýlky a nenechávejte hlasitý šum hrát celou noc těsně u hlavy dítěte.
Když doma nic nezabírá, někdy pomůže prostě změnit místo. Vyjděte na balkon, na zahradu, otevřete okno nebo se pomalu projděte venku. Čerstvý vzduch, pohyb a jiný výhled dokážou přerušit spirálu pláče.
Pomoci může i přesun do jiné místnosti. Občas potřebuje krátké nadechnutí a změnu prostředí rodič stejně jako dítě.
Teplá koupel může uvolnit napjaté miminko, zvlášť jako součást večerního rituálu. Voda má být příjemně teplá, ne horká, a vše si připravte dopředu, abyste na dítě mohli mít po celou dobu alespoň jednu ruku.
Ne každé miminko koupání miluje. Pokud v koupelně pláče ještě víc, klidně koupel vynechte. Večerní rituál nemá být povinnost, která vyčerpá celou rodinu.
Pravidelný pohyb a vibrace auta či kočárku někdy překvapivě dobře fungují, zvlášť když řešíte, jak uklidnit plačící miminko v noci nebo během náročného večera. Dítě vždy bezpečně připoutejte do odpovídající autosedačky nebo kočárku.
Pokud miminko v autosedačce usne, po příjezdu ho co nejdříve přeneste na pevnou rovnou plochu, kde bude ležet na zádech. Autosedačka je určená k cestování, nikoli k běžnému dlouhému spánku.
Pojem „kojenecká kolika“ se používá pro situace, kdy jinak zdravé dítě pláče velmi často a bez zjevné příčiny. Tradičně se mluví o pláči delším než tři hodiny denně, alespoň tři dny v týdnu po dobu nejméně tří týdnů. Kolika obvykle začíná v prvních týdnech života, vrcholí kolem 6. až 8. týdne a většinou se zlepší do 3. až 4. měsíce.
Mezi možné příznaky koliky patří:
Kolika je vyčerpávající, ale není způsobená špatnou péčí rodičů. Než začnete zkoušet kapky, doplňky stravy nebo výrazně měnit způsob krmení, poraďte se s pediatrem, porodní asistentkou, lékárníkem nebo laktační poradkyní.
Okamžitě kontaktujte dětského lékaře, dětskou pohotovost nebo při závažném stavu volejte 155, případně 112, pokud má dítě:
Své dítě znáte nejlépe. Je vždy v pořádku zavolat a poradit se.
Budou chvíle, kdy jste dítě nakrmili, přebalili, nechali odříhnout, chovali, houpali, nosili, šuměli a ono stále pláče. Může se objevit vztek, bezmoc, panika, smutek nebo až pocit zuřivosti. Tyto emoce nejsou vzácné. Dětský pláč je přirozeně nastavený tak, aby ho dospělý nedokázal snadno ignorovat. To, že už nemůžete, z vás nedělá špatného rodiče.
Důležité je, co uděláte dál.
Pokud cítíte, že jste na hraně:
Plačící miminko v bezpečné postýlce je v bezpečí více než dítě v náručí dospělého, který už ztrácí kontrolu. A nikdy s miminkem netřeste. Třesení může během několika sekund způsobit těžké poškození mozku nebo smrt.
Jak utišit plačící miminko není otázka jednoho dokonalého řešení. Je to opakované zkoušení, pozorování, reagování a přijímání toho, že některé dny jsou prostě mimořádně těžké. Vaše dítě nepotřebuje dokonalost. Potřebuje bezpečí, blízkost a rodiče, který si umí říct o pomoc, když ji potřebuje.